• Domů
• Menu
  • Domů
  • Články-kategorie
  • Politika-doma
  • Politika-svět
  • Downloads
  • Fotogalerie
  • Fórum
• Fórum
  • Sub 1
  • Sub 2
    • Sub 2-1
    • Sub 2-2
    • Sub 2-3
• FAQ
  • Sub 1
  • Sub 2
    • Sub 2-1
    • Sub 2-2
    • Sub 2-3
    • Sub 2-4
    • Sub 2-5
  • Sub 3
    • Sub 3-1
    • Sub 3-2
    • Sub 3-3
      • Sub 3-3-1
      • Sub 3-3-2
      • Sub 3-3-3
      • Sub 3-3-4
      • Sub 3-3-5
      • Sub 3-3-6
    • Sub 3-4
  • Sub 4
  • Sub 5
• Weby IT
  • Lupa.cz
  • Pooh.cz
  • Technet.cz
  • Programování
    • Interval.cz
    • Programujte.com
  • Studium
    • Fakulta IT ČVUT
• Politika
  • Astrologie
  • Celebrity
  • Pavlač
  • Zdraví
  • Společnost

Výsledkem je sestupná kvalita zpravodajství Událostí. Změní to nový generální ředitel Petr Dvořák?

Má ČT vlastní projekt veřejné služby?

Česká televize se společně s Českým rozhlasem a Českou tiskovou kanceláři stala se zákona v roce 1992 veřejnoprávním médiem (médiem veřejné služby). Tedy takového subjektu, který má příjem z veřejných peněz a právně definovaný rozsah a povinnosti. Hlavním posláním ČT je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média, jako čtvrtý pilíř demokracie. Všimněme si základní funkce ČT, a to poskytování zpravodajství, jeho obsahu, vizualizace a působení na diváka. O tom, že je zde hodně slabých míst, svědčí vyjádření nového generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, který kritizoval propad sledovanosti Událostí (ČT1), ale i další prvky zpravodajství.

Proto se chce Petr Dvořák mj. zaměřit právě na zpravodajství. Povolal svého někdejšího spolupracovníka z TV Nova Zdeňka Šámala, aby mu jako výkonný ředitel zpravodajství pomohl pozvednout úroveň. Než se ovšem oba pánové pustí do zkvalitňování zpravodajství, měl by být v ČT důsledně vypracován vnitřní projekt (řád) zásad fungování veřejnoprávní služby. O tento projekt se potřebuje nutně opřít i zpravodajský program. Měly by v něm být jasně zakotveny (na zásadách veřejnoprávní služby) mj. pravomoce vedoucích oddělení, ale i redaktorů a moderátorů ve vztahu ke vnějšku. Tedy politickým stranám, veřejným institucím apod. Ale také formy zpětné vazby k divákovi, který by měl mít možnost se k obsahu zpravodajství vyjadřovat interaktivně a nikoli jen e-mailem.

Události jsou povrchní

V hlavní zpravodajské relaci Události (ČT1) údajně zůstali pouze elévové. Tedy lidé s malou redakční i životní zkušeností. Pokud tomu tak opravdu je, jde o chybu. Jenže hlavní nedostatek je v celkové koncepci Události. Ty jsou svým charakterem zastaralé, málo dynamické a povrchní. Ve svém schématu postrádají citelně komentářovou část a jasné oddělení mozaikového přehledu od dalšího zpravodajství. Tak, jako mají třeba tištěné noviny svůj úvodník, glosu, reportáže i zásadní komentář, tak by měly být členěny i Události. Podobně je strukturováno televizní veřejnoprávní zpravodajství všude na světě. Navíc, absence komentáře na hlavní každodenní dění v Událostech je vážným dlouhodobým selháním ČT, které odstrčilo tento pořad do beznázorové roviny. Divák tu neslyší názor, takže odchází… Tím zpravodajství ČT nadále živí nezodpovědně v naší společnosti lhostejný pohled na nejrůznější politické i občanské problémy stylem – ono přece o nic nejde! Přitom veřejnoprávní médium musí aktuálně komentovat zásadní dění ve státě, potažmo umožnit divákovi se k němu vyjadřovat. V tom je alfa a omega veřejnoprávnosti! Proto Událostem schází rozhodně interaktivní vstupy diváků, tedy takové jaké má pořad Hyde Park (ČT24).

Moderátoři za stolem; to je klišé

A jaký je vizuální dojem moderovaných zpráv Událostí? Nemám na mysli nákladnou přestavbu studia, tedy monstr prostředky s pojízdnou kamerou (což zavedla TV Nova). Ale spíš střídmost ve studiu. Naskýtá se vůbec otázka, musí Události moderovat dva hlasatelé/moderátoři? A musí zrovna sedět jako přikovaní u moderátorského pultu? To je dlouholeté klišé, které by bylo třeba překonat. Vždyť časté koukání moderátorů jeden na druhého působí někdy komicky a naprosto nefunkčně, diváka odvádí od pozornosti. Tohle patří k pořadům besedního typu a ne ke zpravodajství. Jen si všimněte zpráv ve světových televizích. Zpravodajství převážně moderuje jeden člověk! A pokud jsou dva moderátoři, tak ten druhý se věnuje výlučně interaktivním vstupům od diváků, případně hostovi ve studiu. Prostě zprávy mají být aktuální, jasné, přesvědčivé a rychlé, reagující na současné události ve veřejném životě. Moderátor je tam od toho, aby to zprostředkoval. Bez účasti komentátora reagujícího na konkrétní problematiku, případně vyjádření diváka k nejžhavějším událostem, zůstane ovšem zpravodajský pořad Události na polovině své cesty.

Webové služby perfektní, ale schází Události

Jako médium veřejné služby bohužel neobstojí ani web Česká televize ČT1. Je uživatelsky příjemně zpracován, design i navigace perfektní, dobře se tam hledá, avšak zcela je opomíjeno zpravodajství Události. Odkaz na tento hlavní zpravodajský pořad ČT tam nenajdete, a to nejenže v hlavním horizontálním menu Home Page, ale také ani dole v Přehledu, tzv. podvalu. Tam je sice všechno možné o ČT, ale odkaz na zpravodajství nikoli. Jediný link na Události jsem našel až na www stránce iVysilani iVysílání/Události , avšak zde jde o video záznamy. Mimo toho tato www stránka je málo aktualizovaná. Tak třeba dne 7. září 2011 tam byl nejaktuálnější příspěvek ze 4. září 2011! Je to škoda, že samostatná rubrika pro Události na webu ČT1 schází! Vždyť tady by mohl divák nalézat podrobnější informace k denně vysílaným zprávám, případně vznést dotazy on-line do studia. Tudy může vést cesta pro interaktivní komunikaci. Navíc, divák by tu měl mít možnost se k úrovni zpravodajského pořadu vyjadřovat, hodnotit jednotlivé rubriky, sdělovat své náměty pro natáčení reportáží. Veřejnoprávní obsah by tak mohl být poměrně jednoduše naplněn bez větších investic.

Co se podaří?

Česká televize má být vyvážená a nezávislá, filtrovat tlaky politiků, dávat prostor občanovi. Avšak kontrola veřejnoprávnosti přes Radu České televize se ukazuje jako nereálná. Poslední změna v osobě předsedy rady to sama o sobě neprosadí. To nedokáže změnit ani nový generální ředitel. Ale může na to jít od lesa, nechat do obsahu, potažmo hospodaření ČT, mluvit diváky - veřejnost. Pravda, ti se v labyrintu financování ČT nevyznají, ale dovedou posoudit, jestli jim ČT slouží (Události informují) dobře nebo špatně. Prostě, Petr Dvořák by se měl o veřejnoprávnost výrazněji poprat a prosadit, co k ní vede. Ostatně, ČT za to platíme našimi koncesionářskými příspěvky, máme tedy do toho co mluvit!