PC-politika.cz - Novinky: Konečně nám někdo nastavil věrné zrcadlo... PC-politika

Konečně nám někdo nastavil věrné zrcadlo...

Konečně nám někdo nastavil věrné zrcadlo, aneb Jak být s ostudou a trapasy jedna ruka…?

Už jsem si málem myslel, že naši půlroční šéfové Rady Evropy jsou ve své nadutosti nedotknutelní. Mám na mysli českou dvojku, která nyní leze Vláďovi Putinovi svojí submisivností bezostyšně do otvoru v prodloužených zádech.

Pan ministr žoviál Trautenberg, pardon, Schwarzenberg, se svou dobráckou kachní chůzí a urputnou snahou lovit ve své šlechtické rakousko-uherské paměti česká slovíčka, velkohubý premiér Topolánek se svým egoistickým pojetím Evropy, jež mu má posloužit jen pro vylepšení jeho rádoby nesmrtelného image.

Dost se cítím trapně, když mi píší známí z celého světa, kteří pochopitelně vědí, že jsem z Česka a jen ze shovívavosti a vrozeného taktu se nevyjadřují o našich trapasech v čele Rady EU tak tvrdě, jako parlamentní německý list Das Parlament.

Česká republika v čele Evropské unie dostála své pověsti rodiště přiblblé postavičky Josefa Švejka. Co se týče plastiky Davida Černého v Radě EU, tu nazývá list “svejkiádou” a v zahraniční politice české diplomacie jde ještě dál - ta je pro něj “břídilstvím” nejhrubšího zrna.

Strýcovství Karla Schwarzenberga se projevilo jako sloní tanec v porcelánu ještě na konci prosince, kdy nediplomaticky označil izraelskou ofenzívu v pásmu Gazy za sebeobranu. Pak se hned opravil a svedl to na tiskového mluvčího. Ani chytrá horákyně by to nezvládla líp…

Prý naštěstí ještě nemluvil za celou EU. Možná zase usnul, jako při volbě českého prezidenta. Němci mají zatím jako jediní odvahu říct bez skrupulí, že jde o českou hudlařinu.

Svědčí o tom i pozdější přizvání ministrů zahraničí Francie a Švédska do evropské mise na Blízký východ, což definitivně snížilo důvěryhodnost ve schopnosti českého předsednictví a venkovský amaterizmus obou paňáců z úvodu této glosy.

Ostatně, mír v Pásmu Gazy je utopie, jde pouze o chatrné, jednostranné příměří ze strany Izraele, o které se však v Egyptě postarali především Merkelová, Sarkozi, Brown, Olmert, Livni a Mubarak, naši statisté působili v roli moderátorů…

Zabrat dostal Mirek Topolánek rovněž za to, že v Evropském parlamentu před několika dny prohlásil, co na srdci, to na jazyku, že pokud by se v Česku konalo referendum o Lisabonské smlouvě, dokument by zřejmě většinovou podporu nezískal.

Das Parlament zmiňuje také jeho výrok, že Lisabonská smlouva je o něco horší než smlouva z Nice a o něco lepší než příští smlouva, což může říct jen malamut, jemuž jsou diplomatické služby vzdálené na sto honů.

Jako vrchol našeho trapného účinkování v čele EU je Černého Entropa, která nás zásluhou svého “stvořitele” ukázala všem jako zemi, kde se dá podvádět i s přispěním vlády mamlasů, se svérázně přitroublým smyslem pro něco, čemu jen my říkáme humor.

A to ještě nebyla řeč o účinkování pánů Topolánka a Římana v kauze ruský plyn, kdy oba připomínali namyšleného starostu Birminghamu a zbabělého vyjednávače z Mnichova roku 1938 Chamberlaina a jeho sebevědomé prohlášení o tom, jak zachránil pro svět mír…

Taková je prosím ta slavná Evropská unie a její Lisabonská smlouva.

Tak vydržať, soudní lidé, už ani ne pět měsíců a naší ostudy bude snad konec…

Autor: Břetislav Olšer, spisovatel, nezávislý novinář