PC-politika.cz - Novinky: SVĚT: Příště už dejte tu Nobelovku za mír raději Havlovi… PC-politika

SVĚT: Příště už dejte tu Nobelovku za mír raději Havlovi…

Opět se blíží čas Nobelových cen. Nemám nic proti jejich udělování za vědecké, mnohdy genilní objevy, ale cena za mír? Většinou jde o ocenění ryze politické. Jak se kde co šustne a dotyčný se tam producíruje a z populistických důvodů se chlubí cizím peřím, a pak mu ta část komise, která má obdobné politické smýšlení a za sebou patřičný lobbink, udělí s velkou pompou Nobelovu cenu za mír.

Od roku 1902 je většina Nobelových cen předávána za vynikající počiny v pěti oblastech lidské činnosti švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.

Famózním zážitkem pro mě byla návštěva tříkorunkové stockholmské radnice, v jejichž prostorách Stadshuset se před čelní stěnou s mozaikou z několika milionů pozlacených minikamínků, znázorňujících rozšafnou bohyni, obklopenou architektonickými symboly předních světových měst, každoročně odehrává ta velkolepá sláva horních deseti tisíc…

Cena za fyziku a chemii je udělována švédskou Královskou akademií věd, cenu za fiziologii a medicínu uděluje Královský Karolinský medicínsko-chirurgický ústav ve Stockholmu, Švédská královská akademie uděluje cenu za literaturu a pro Nobelovu cenu míru se musí až do Osla, jelikož ji uděluje Norský Nobelův výbor, který je jmenován parlamentem.

Alfred Nobel otevřel po světě desítky továren na výrobu dynamitu. Pak se asi vyděsil, kolik hrůzy jeho vynálezy způsobují a svou třetí a poslední závěť sepsal v roce 1895, aby zřejmě ulevil svému svědomí.

Pověřil v ní švédskou Královskou akademii věd rozdělováním cen a obdařil ji částkou 32 miliónů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z jejích úroků (asi 160 000 švédských korun) a poprvé byly uděleny roku 1901. V současnosti činí rozdělovaná částka 10 miliónů švédských korun (cca 35 miliónů Kč).

Přes oficiální uvádění, že z českých vědců získali Nobelovu cenu jen Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert v roce 1984 za literaturu, byli i další napůl čeští občané, kteří se mohli tímto uznáním pochlubit.

Baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinská, přišla na svět 9. června 1843 v Praze. Byla to česko-rakouská radikální pacifistka a spisovatelka (Pseudonym: B. Oulot, Jemand).

V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír. Carl Ferdinand Cori, rodák z pražské židovské rodiny, získal v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu i se svojí manželkou Gerty Cori - Radnitz za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.

Nezvyklý osud má český Němec Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Narodil se v Plzni, odkud byl i se svojí rodinou po roce 1945 odsunut do Německa.

Prestižní ocenění mu společně s Francouzem Albertem Fertem přinesl objev fyzikálního jevu, jehož zásluhou je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparaturách.

V oboru Lékařství a fyziologie byl též český lékař Milan Hašek, který roku 1953 objevil, nezávisle na siru Medawarovi, jenž za tento objev obdržel Nobelovu cenu, imunologickou snášenlivost k cizím tkáním - fetální parabiózu.

Nalezl totiž experimentálně velmi vhodný způsob k vytváření imunologické snášenlivosti spojováním krevních oběhů ptačích zárodků a výměnou krve v období zárodečného života. Haškova práce ležela dlouho v šuplíku bez publikování.

Nobelovu cenu mohl získat rovněž Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., absolvent Lékařské fakulty UK v Praze, za objev TRH (tyreotropin-releasing hormon), který se vyplavuje z mozku do hypofýzy, kde spouští sekreci vlastního hormonu řídícího činnost štítné žlázy .

Za tento objev byla o řadu let později, v roce 1977, udělena Nobelova cena Rogeru Guilleminovi a Andrewu Schallymu z USA, kteří jej syntetizovali v laboratoři. Nicméně profesor Schreiber objevil aktivitu TRH jako první na světě, ale neměl prostě ty správné kontakty …

Ceny za mír už beru jaksi podprahově za značně kontroverzní a zdaleka ne s takovým sentimentem jako dřív.

Letos je na seznamu kandidátů na mírovou cenu 197 osobností. Čínská vláda se vložila do výběru laureáta letošní Nobelovy ceny míru a varovala výbor, který bude vítěze volit, aby nemysleli na vězněného čínského disidenta Chu Ťia a jeho ženu Ceng Ťin-jan. Spolu s malou dcerkou jsou v domácím vězení v Pekingu a patří k favoritům na letošní ocenění…

Nemám v podstatě nic proti Al Gorovi, vlastně proto, že je mi zcela lhostejný a ničím mě nikdy neoslovil, ale jeho fantasmagorické hlásání o klimatických změnách, co za něž prý může výhradně člověk, mě přece jen rozčílilo.

Hlavně proto, že v roce 2007 to byl právě on, kdo získal Nobelovu cenu míru za mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Nebyl jsem sám, komu vadilo, že toto ocenění převzal zrovna neúspěšný prezidentský kandidát z USA.

Jde většinou o pokusy egoistů, jak se zviditelnit, hlavně před udělením tohoto “ocenění”, ale i poté, jak to třeba předvedla také nositelka Nobelovy ceny za mír v roce 1976 Mairead Maguierová, jež právě vyzvala Organizaci spojených národů, aby pozastavila nebo zrušila členství Izraeli.

Podle Maguierové by měl být Izrael potrestán za to, že už řadu let ignoruje sérii rezolucí OSN. Tato paní získala Nobelovu cenu za mír v roce 1976 za svou práci s katolíky a protestanty v Severním Irsku, tedy asi podobně jako Jásir Arafat v roce 1994.

Ten podepsal mír s židovským státem určitě jen proto, aby si do Stockholmu zaletěl pro cenu míru a tučný dolarový bonus, který mu stejně zabavila jeho žena Suha.

A také aby získal od Izraele zbraně pro policii Palestinské autonomie, že se sám vypořádá s teroristy. Dodnes jsou tyto kalašnikvy, beretty a granáty využívány proti Židům. Na protest proti tomuto ocenění teroristy Afarata odstoupila celá třetina členů výboru, který ceny uděluje.

Mairead Maguierová zase na protest proti izraelské blokádě navštívila pásmo Gazy. V říjnu 2008 byla na palubě lodi, na níž do Gazy z Kypru připlula skupina mezinárodních aktivistů, kteří chtěli upoutat pozornost světa k blokádě Gazy.

Izrael toto území prakticky izoloval krátce poté, co v tamních volbách zvítězili fundamentalisté z Hamásu, kteří odpovídají za tisíce raket Kasam, odpálených na území židovského státu právě z Pásma Gazy.

Izrael byl založen 14. května 1948 na základě nadpolovičních hlasů Valného shromáždění OSN z 29. listopadu 1947, které vydalo rezoluci č. 181, jež nařizovala rozdělení blízkovýchodního území zvaného Palestina na dva státy - židovský a arabský.

Židé si vytvořili stát Izrael. Lokální Arabové však odmítli založit Palestinu, dokud bude existovat Izrael. Jejich váhání využili Arabové na Západním břehu Jordánu a vzmiklo Jordánsko, čímž de facto už dávno naplnili rezoluci OSN o rozdělení Palestiny.

Od roku 1996 navštěvuji většinou pracovně Izrael, protože jsou mi jeho obyvatelé nadmíru sympatičtí. Přitom nejsem Žid, ale pravý křtěný valašský katolík. Samozřejmě bez obřízky.

Je-li řeč o Nobelových cenách, tak osobnosti židovského původu jich mají ze zhruba 15 milionů Židů už asi 170 a za týden si přiletí do Stockholmu pro další, zatímco muslimové, jichž je přes miliardu a čtvrt, se chlubí jen sedmi Nobelovými cenami…

Židé navíc mají smysl pro legraci, kterou si umí dělat i sami ze sebe. Zkuste ale říct vtip o proroku Mahammadovi a máte na krku fatwu jako hrom…

“Proč Bůh nechal Izraelce při Exodu 40 let bloudit po poušti?
Protože jen těžko hledal místo, kde není ropa…”

“V newyorském metru jede černoch a čte si noviny v hebrejštině. Přisedne si k němu Žid, podívá se mu přes rameno a nasupeně říká: To ti nestačí, že jsi černý…?”

S rozpaky musím o mírových Nobelovkách konstatovat: To už ji dejte raději na poosmé konečně exprezidentu Václavu Havlovi, který po ní prahne už mnoho let, navíc pořádá svá světová Fóra penzionovaných politiků…
Autor: Břetislav Olšer, spisovatel, nezávislý novinář