PC-politika.cz - Novinky: SVĚT: Vděčí Obama za své vítězství také Židům? PC-politika

SVĚT: Vděčí Obama za své vítězství také Židům?

Židovští voliči jsou významně zastoupeni ve 24 státech USA, kde probíhaly volby republikánských a demokratických kandidátů na prezidenta USA. Hlasovala více než polovina z 5,3 milionu amerických Židů, kteří žijí v New Yorku, New Jersey a Kalifornii.

Silná židovská přítomnost je také v Illinois a Massachusetts. Američtí Židé navíc mají vyšší volební účast než jejich nežidovští sousedé a celkově mají sklon být více politicky aktivní. Drtivá většina Židů má aktivní volební právo a jsou registrovaní demokraté.

Průzkum veřejného mínění, provedený Americkým židovským výborem (American Jewish Committee) už v primárkách ukázal, že 53 % amerických Židů dávalo přednost názorům Hillary Clinton ve srovnání s 38 % pro Baracka Husseina Obamu.

Také studie vypracovaná výzkumným institutem Sierra College počátkem tohoto roku dala na vědomí, že židovští obyvatelé New Yorku dávali přednost Clintonové proti Obamovi poměrem 51 % ku 16 %.

Hillary Clinton jednoznačné zvítězila u Židů v New Yorku a New Jersey, nicméně v jiných státech tak silnou židovskou podporu nezískala.

V Connecticutu Obama zvítězil celkově a získal zde i 61 % židovských hlasů, zatímco Clintonová jen 38 %. Tím začal vítězný pochod nejslavnějšího americko-keňsko-indonézského míšence do oválné pracovny washingtonského Bílého domu…

Židé tvořili 16 % demokratického elektorátu v New Yorku, 10 % Connecticutu, 9 % v New Jersey, 6 % Massachusetts a 5 % v Kalifornii.

Židovští Američané, kteří hlasovali v republikánských primárkám, jsou převážně zbožní ortodoxní a mají sklon volit McCaina.

Přední americké židovské organizace v USA ale nesmí podporovat žádného kandidáta ve volbách, jinak by přišly o status charitativních organizací. Některé celostátní organizace a židovští představitelé nicméně dali alespoň najevo, jaké hodnoty by měli ctít demokratičtí a republikánští kandidáti.

Rabi Jehuda Levin, mluvčí Unie ortodoxních rabínů USA a Kanady (Union of Orthodox Rabbis of the US and Canada), vydal videoprohlášení, v němž vyzval americké Židy, aby nehlasovali pro kandidáta, „jehož postoj je v jakémkoliv směru v rozporu s naší, na Tóře založenou, morálkou.“

Rabin Levin zejména řekl: „Kandidáti, kteří podporují umělé potraty na požádání, agendu toeiva, liberální vztah k pornografii jakéhokoliv druhu, jsou v protikladu k našemu způsobu života a je zakázáno je podporovat nebo pro ně hlasovat.“

(Agendou toeiva se mezi zbožnými Židy rozumí program homosexuální lobby v legislativní a sociální oblasti.)

Další klíčovou záležitostí je pro židovské voliče zahraniční politika USA ve vztahu k Izraeli. „Izrael je pro nás vždy důležitým tématem,“ uvedl v deníku New Jersey Jewish Standard rabi Menachem Genack, kašrutový koordinátor Ortodoxní unie.

„Víme, že jak na demokratické tak na republikánské straně vydali hlavní kandidáti proizraelská politická prohlášení a že jejich postoje jsou v základním rámci americké zahraniční politiky…“

Rabi Genack na adresu Baracka Obamy řekl: „Je velký a silný přítel židovského státu Izrael a při mnoha různých příležitostech veřejně oznámil svůj závazek, že Izrael musí zůstat židovským státem, bez práva návratu Palestinců do Izraele.“

Závěr celého volebního šou je jasný; demokratického senátora Baracka Husseina Obamu nakonec podpořilo skoro osmdesát procent židovských voličů, zatímco republikánského senátora Johna McCaina jen asi čtvrtina z tohoto počtu Židů. Vyplývá to z průzkumů u východu z volebních místností.

Největší zkoušce bylo židovské hlasování podrobeno na Floridě, kdy byl senátor Obama prohlášen za vítěze krátce po půlnoci a kde v Židy hustě obydlené oblasti Miami – Dade County získal 58 % hlasů.

Židé v USA tradičně volí demokraty, ale jejich podpora poklesla od rekordních 90 % pro Franklina D. Roosevelta v roce 1944 a Lyndona B. Johnsona v roce 1964 na pouhých 45 % pro Jimmyho Cartera v roce 1980.

V prosinci 1728 zakoupila kongregace Shearith Israel v New Yorku pozemek na dolním Manhattanu a měla tak místo pro první budovu, která byla navržena a postavena jako synagoga, v kontinentální Severní Americe.

V tu dobu byl New York místem, kde byla jediná židovská komunita v zemi; bylo to o zhruba 20 let dříve, než začalo organizované židovské usidlování ve Philadelphii, Lancasteru a Charlestonu.

Shearith Israel, v letech 1654 až 1825 jediná židovská kongregace v New Yorku, byla založena brazilskými Židy španělského a portugalského původu. Guvernér Peter Stuyvesant, známý svými antisemitskými názory, zpočátku Židům odpíral právo modlit se při veřejných shromážděních.

Židé za svá práva bojovali a nakonec získali souhlas. Dnes Shearith Israel využívá velkou budovu na rohu 70th Street a Central Park West.

Americké Židy zřejmě nic a nikdo nezastaví. Soukromá společnosti Eldad Prosperties, patřící Yitzhaku Tshuovi, plánuje postavit na Manhattanu nejvyšší obytný mrakodrap, který bude jednou z nejvyšších budov na světě.

Eldad do projektu na One Madison Avenue investuje 450 milionů dolarů (okolo 18 miliard českých korun). Výsledkem má být 74 patrový mrakodrap, který bude sahat do výšky 274 metrů a převýší tak 72 patrový Trump World Tower, tyčící se do 262 metrů. Trump Building s 283 metry a 70 patry bude nicméně stále nejvyšší budovou Wall Street.

Projekt Eldadu přidá na One Madison Avenue dalších 44.500 m2 obytné plochy. Tshuva si najal na návrh budovy Daniela Libeskinda, který také navrhuje Freedom Tower, která má stát na Ground Zero, na místě zničených World Trade Center.

New York je víc židovský, než se na první pohled zdá. Důkazem je i výročí rabiho Jicchaka Hutnera (1906 - 28. 11. 1980), děkana ješivy Chaim Berlin v New Yorku, jehož tisíce studentů vytvořily jádro vedení amerického Židovstva konce 20. století.

Rabi Hutner měl přívětivý postoj ke všem Židům a jeho dva žáci, rabíni Shlomo Freinfeld a Noah Weinberg, uspořádali první bál tešuva ješivy.

V roce 1970 byl rabi Hutner na palubě letadla, které unesli palestinští teroristé z „Černého září“ a byl mezi rukojmími drženými na letišti v Ammánu v Jordánsku. Poté, kdy všichni rukojmí byli přemístěni, letoun byl před televizními kamerami vyhozen do povětří.

Podpora Američanů Izraeli ve sporu s Araby o Judeu, Samaří a Gazu zůstává extrémně vysoká. Dvě třetiny Američanů se považují za stoupence Izraele a jen devět procent o sobě mluví jako o „stoupencícj Palestinců.“

Podobná většina (61 : 10) Američanů je přesvědčena, že USA musí ve sporu o Judeu, Samaří a Gazu podporovat Izrael proti Arabům. Pouhých 12 % má za to, že „cílem mírových jednání o Blízkém východě má být jen vytvoření Palestinského státu.“

Jak to všechno vypadá, přestože Obamu volilo na 95 procent barevných obyvatel a Afroameričanů, také Židé přiložili ruku k dílu, tedy spíš obsahy svých pokladniček, jelikož patřili k těm nejštědřejším sponzorům.

Přes šest set milionů dolarů, celkem vynaložených na volební kampaň demokratického kandidáta Obamy je rekord, jenž asi dlouho nebude překonaný…

PS: Nově zvolený prezident USA Barack Hussein Obama si vybral za ředitele kanceláře Bílého domu (White House Chief of Staff) demokratického poslance z Illinois Rahma Emanuela, který sloužil v izraelské armádě a částečně hovoří hebrejsky. Je mu 49 roků a je synem židovského přistěhovalce z Izraele, člena Irgunu, a americké Židovky.

Autor: Břetislav Olšer, spisovatel, nezávislý novinář