PC-politika.cz - Novinky: SVĚT: Jak Svět komolí jméno českého premiéra… PC-politika

SVĚT: Jak Svět komolí jméno českého premiéra…

Má to ten náš Mirek ale smůlu. Nikdo mu nemůže přijít na jméno. Napřed si ho ve své SMS zprávě “spletl” prezident Václav Klaus s Tupolánkem, poté mu nějaký ten více než milionek českých voličů jasně v krajských a senátních volbách ukázal záda a teď ti Francouzi.

Při fotografování s prezidentem Sarkozym, který má stejné křestní jméno Nicolas jako Topolánkův syn, se náš premiér tvářil jako jeden ze sedmi statečných, pevně svíral rty na důkaz své odhodlanosti nenechat si ukrást šéfování EU.

Pak už hlava Francie dávno kráčela rozvážně ke svému paláci, když se Mirek pořád vyžíval ve svých dvaceti vteřinách slávy a s rukama nad hlavou vítězoslavně kynul fotoreportérům, aby vzápětí prohlásil, že je absolutně spokojený.

Ty Nicolas, já skoro Nicolas… Ty máš mladou krasavici, já mám ještě mladší krasavici…

Já bych to však s euforií nepřeháněl a zabrzdil bych alespoň u skromějšího konstatování o spíše relativním klidu, jelikož absolutní znamená nezávislý na čemkoli, zatímco relativní plně postihuje stav ODS a napjaté čekání na prosincový kongres, kdy nic není nemožné, ale spíše možné až jasné.

Navíc internetové vydání francouzského deníku Le Monde trochu zkalilo ocel ve tváři našeho valašského Mirka. Svět totiž s ním otiskl v sobotu rozhovor a co čert nechtěl, v titulku nějaký nešťastník zkomolil jeho jméno na Miralek Topalek.

Entretien avec Miralek Topalek, premier ministre de la République tchèque: “Je qualifierais notre position d’euroréaliste” (rozhovor s českým premiérem Miralem Topalkem: Vidím naši pozici eurorealisticky), zněl titulek rozhovoru.

Chvíli jsem si myslel, že jde o umělecký pseudonym, něco jako Edison Arantes do Nascimento, jemuž svět i Svět říká zásadně Pelé. Nebo jako Muhammad Abd al-Rahman Abd al-Ra’uf Arafat al-Qudwa al-Husaini Abu Amar, zvaný Jásir Arafat…

Každopádně už žádný euroskeptismus, žádný mrtvá Lisabonská smlouva, ale “čo bolo, to bolo, terasky som majorom!”

Lampasák Terasky se však zapsal do dějin, třeba jeho světáckému kolegovi “mondain” z vojenské školy Mirkovi také někdo někdy přijde na jméno a nebude mu už říkat jen pejorativními synonymy jako ty babrale, hrobníku, Oscare či Dalíku…

Přes veškerou patetickou pokoru, kterou vložil premiér na solo tiskovce se svými věrnými z nejvěrnějších do svého monologu, kdy ho mrzel vztyčený prostředníček, noc dlouhých nožů i jiné nevázané bonmoty, tedy spíš bad boty…

Ale, co bychom chtěli. Každý z nás je přece občas omylný, zvláště když má “gule” a je sice blbý Valach, jak sám furiantsky prohlašuje, ale hlavně že o tom ví….

Autor: Břetislav Olšer, spisovatel, nezávislý novinář