PC-politika.cz - Novinky: POLITIKA: Proč mám, soudruhu Marxi, těžké sny? PC-politika

POLITIKA: Proč mám, soudruhu Marxi, těžké sny?

Břetislav Olšer Pořád jen sleduji, jak nás zaplavuje krizová pandemie. Děsí mě už všechny epidemie, protože jeden nikdy neví, kdy to na něho padne a bude muset z kola ven. Děsí mě i myšlenka, že se svět posune o kus zpátky, ne však v čase, ale do bíd a chudoby, v níž i dnes miliony lidí umírají ve světě na hladomor.

Pořád jen sleduji, jak nás zaplavuje krizová pandemie. Děsí mě už všechny epidemie, protože jeden nikdy neví, kdy to na něho padne a bude muset z kola ven. Děsí mě i myšlenka, že se svět posune o kus zpátky, ne však v čase, ale do bíd a chudoby, v níž i dnes miliony lidí umírají ve světě na hladomor.

Děsí mě totiž i fakt, že skoro tři miliardy nejchudších obyvatel planety si za rok vydělají míň, než 400 (slovy čtyři stovky) těch nejbohatších.

Děsí mě, že bych musel zpět do doby, kdy u nás na vesnici bylo maso jen jednou týdně a to ještě těžce vydobyté v mnohahodinových frontách. Kdy jediné tropické ovoce byly fíky a datle a to pouze na Vánoce.

Pravda, v čase bych rád omládl a vrátil se do těch šťastných dob, kdy žili moji rodiče, bráchové, kdy jsem se svojí dětskou naivitou věřil, že život je krásný a perspektivní.

Než se můj táta ocitl na dlažbě. Ne však v době hospodářské krize v třicátých letech, ale o pár desítek roků později, a to jen proto, že odmítl něco podepsat a někam vstoupit.

Děsí mě, že se stále častěji objevují na internetu, v komentářích a diskuzích, úryvky z díla Karla Marxe. Proč ne, pokud by šlo pouze o historický exkurz. Více než sto dvacet let stará Marxova slova jakoby se však právě naplňovala…A do těchto časů, probůh, bych se vracel nerad! Buď byl tento filozof nadčasový nebo jen ta jeho slova někdo špatně přeložil…

“Majitelé kapitálu stimulují proletariát ke koupi stále většího množství a stále dražšího zboží. K tomu využívají půjček, které sami poskytují. Zvrat nastane ve chvíli, kdy se tyto půjčky stanou nesplatitelnými. Nesplacené půjčky nutí banky k půjčkám u státních institucí. Rozhodující role státu v půjčkách soukromým firmám bude prvním znakem nástupu nové éry - éry komunismu a to celosvětově.”

A když si čtu v médiích, tak podle statistik České národní banky, se závazky českých domácností u bank a finančních institucí skutečně zvýšily i během ledna přibližně o čtyři miliardy korun na 884,4 miliardy Kč.

A nejsou to jen obyčejné půjčky. Přibývá podnikatelů a rodin, které už své dluhy nemohou splácet. Zhruba tři čtvrtiny těchto pohledávek tíží naše domácnosti. Situace začíná být tragická. Lidé už nemají prostředky ani na to, aby u soudu zaplatili za žádost o oddlužení. Výše poplatku se běžně pohybuje mezi 30 až 50 tisíci korunami.

A lákavé nabídky na nás neustále útočí ze všech stran. Půjčte si na dovolenou, na bydlení, na auto… Splňte si své sny. Neváhejte, nepotřebujete ani ručitele…

Neváháte a naletíte, půjčíte si, nejednou na latentní lichvářský úrok, a už se vezete do pekel. Nastává vytloukání klínů klínem a další zadlužování kvůli splátkám předchozích dluhů…

Svět se řítí do ďáblovy ři.i. Napadlo mě, když jsem se díval v televizi na seriál “Ďáblova lest” od mého kamaráda Arnošta Vašíčka.

Není to všechno kolem ne podle Marxe, ale podle rafinované ďáblovy lsti? Těch letošních 50 milionů nezaměstnaných, stovky bankrotů automobilek, banka a dalších firem…? Zase se znároňuje a my, co jsme si začali zvykat na kapitalismus, si máme zase odvykat…?

Svět dnes z recese vytáhne prý pouze osm bilionů dolarů, tedy bratru 160 bilionů CZK. Ještě že jsme ušetřili zamítnutím “šrotovného”…

Autor: Břetislav Olšer, spisovatel, nezávislý novinář